Každý projekt je pro mne hledání jakéhosi nenápadného ideálu. Skloubení potřeb stavebníka s tím, co přinese jeho dům svému okolí. Potřebou stavebníka myslím pro něj funkční a útulný domov, ne potřebu okázalého předmětu chlubení se. Největší inspirací je pro mne lidové stavitelství, kdy měli lidé ještě omezený výběr stavebních materiálů, tyto materiály byly prakticky stoprocentně přírodní a skutečně ekologické, jejich potřeby vycházely ještě z čehosi vnitřně poctivého. A přestože individuální potřeby těchto lidí byli velice skromné, jejich domovy byly povětšinou velmi útulné, zdobné, dekorativní.  Jen velice výjimečně dnes někdo něco takového chce. Rozum převažuje nad citem a bohužel se to projevuje i v architektuře. Devadesát devět procent té "velké" architektury je naprosto oproštěno od jakékoliv útulnosti, povětšinou jde pouze o to zaujmout, být v trendu "čistých konceptů", velkých skleněných ploch, i to dřevo je znásilněné do minimalistických ploch bez jakéhokoliv detailu, dekoru, hravosti. A na druhé straně je zde "běžná výstavba", dalo by se říci "lidová", ale i tam je situace smutná. Tato výstavba povětšinou nemá ani onu skutečnou lidovou útulnost a navíc ani žádný řád.

Snažím se hledat zlatou střední cestu mezi těmito dvěma extrémy. Přestože je pro mne ideálem jednoduchý dům se šikmou střechou, jemně zdobený, útulný, z přírodních materiálů, samozřejmě si uvědomuji, že vzhledem k okolnostem to nejde všude a já sám jsem ovlivněn a obtížně se mi vystupuje ze zajetých kolejí, tudíž jsem navrhl i několik "moderních" domů, i domů, kde jsem přeci jen nebyl se stavebníkem úplně na stejné vlně a za kterými si, byť jsou uvnitř funkční, vzhledově nestojím.